Žena do života

[Maksim Voroncov]

Zdravím všechny.
Doba je jaká je a už jsem velmi unavený ze všech věcí, které se kolem nás dějí.
Jsem osamělí poutník, hledající jednu jedinou spřízněnou Duši, která by měla na život podobný pohled. Nejsem bohatý majetkem,ale nosím v sobě něco co bych rád věnoval někomu kdo bude sto schopen chápat proč jsem taký a ne jinaký.
Vlastně nemám nic hmotného,ale na tom mě nezáleží když vím, že o tom život není.
Nemám za co se stydět a to za co jsem se styděl dřív už jsem pochopil. Dnes kráčím krajinou a nestačím se divit co je kolem hrůzy a zla,ale zároveň jsem optimista i když to tak někomu asi nepřijde. Nu ať si každý myslí co chce, nicméně vím kdo jsem a co mé Duší chybí.
Poslední dobou velmi přemýšlím na trvalo odjet někam do Rasia a už se nevrátit. Kdyby byl někdo kdo by se přidal a sdílel se mnou vše co nás čeká bolo by o mnoho lépe a proto jsem se rozhodl pro toto sdělení a snad i přání někoho také ho nalézt.
Citím potřebu pro někoho žít a jestli to bude tu či tam není podstatné. Je však pravdou, že naše země, tím myslím jak tu česků tak aj tu slovensků se řítí do vod, jenž nám přinesou jenom trápení. Jaj kéž by bolo takých v dobrém smyšlejících viac,ale mám pocit, že je viac co melů a nič z toho.
Přesto věřím, že mi ludia přežijeme i když to nebude snadné,ale tak právě proto bych na to byl rád min. ve dvou.
A to je vše o co bych se rád pro zatím podělil.

Přeju všem plno krásných dní a splněných přání.

M

ps: Když štěstí nemůže nalézt mě, musím tedy za ním sám 🙄

[kapuletka]

Dobrý večer, moc hezky jsi to napsal a pravdivě. Kolem nás lidé zapomněli na lásku a vše co k ní patří. vidí jen peníze ale šťastný nejsou a ani spokojený i když tvrdí že ano.
Nechtějí nic měnit a ani vědět proč tu jsou a jejich život nemá žádný smysl.

[Maksim Voroncov]

Dobrý večer. Je dobré vědět, že nejsem sám. Mě trochu mrzí, že lidé tolik s pohodlněli. Na druhou stranu mám pochopení, protože je toho tolik co je třeba vědět. Když na to není čas ani síla není to v podstatě snadné a jedna či dvě knihy nestačí. Nestačí ani jedna přednáška či seminář. Je to cesta a není to zrovna dálnice. Spíše je to cesta trnitá a člověk se brzy dostane na okraj společnosti. Moc krát mě napadlo na vše zapomenout,ale už to nejde 🙄
Takže jdu dál i za cenu toho, že se občas cítím velmi osaměle….,ale nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře…

[Anonymní uživatel]

Mám to taky přesně Jak tu píšeš a byl jsem se už podívat do Rumunska do českého Banátu a i když je to tam hezké i tam se už nabourává systém… 🙁

[Svetlana]

Ahoj Maksim, už dávno napísané a teraz úplne aktuálne. Ako sa máš? Zdieľam s tebou, čo píšeš, ak chceš pohovoriť, stretnúť sa, niečo podniknúť, rada. Svetlana. [email protected] 

[Autor]

Příspěvky