I. Metoda sadby:

Jak vypěstovat cedry

 A. Sorokin, město Zagorsk, lesník

          Lesníci naší země, jedním z předních je třeba jmenovat V.V. Assanova, vyvrátili všeobecné mínění o tom, že pěstovat cedr je neobyčejně těžké, protože roste pomalu. V přírodních podmínkách, v tajze, cedr začíná plodit ve věku 40-50 let. Semenné cykly se opakují po 5-8 let. Při umělém sázení, s hnojením, ošetřováním, některé formy cedru vyrostou 1,5 m  za rok,  plodit začínají v průběhu 15-20 let od sadby a plodí ob 2-3 roky a někdy i každoročně.

   Aby vyrostli cedrové borovice, jsou potřebné semena – cedrové oříšky. Samozřejmě je lépe, jsou-li jakostní, prověřené na klíčivost, solidní semena. Pokud se sází oříšky koupené v obchodě je třeba počítat s tím, že jejich klíčivost může být malá. Nejlepší doba pro výsev cedru je konec dubna-počátek května. Před tím, asi 90 dnů, je nutno udělat přípravu před setbou – stratifikaci. Jsou-li vysazena nepřipravená semena, vzklíčí nepoškozená, ale příští jaro.

     Je možné sadit semena i na podzim bez přípravy. Je ale potřebné vystihnout čas těsně před prvními mrazíky, aby je hlodavci nezničili. Sadbu určitě přikrýt listím, aby nepromrzla.

  Ze všeho nejnadějnější je jarní výsev s předcházející stratifikací semen. Nejprve je třeba je připravit: ponořit na
2 hodiny do 0,5 % roztoku hypermanganu. Toto předchází onemocnění klíčících semen.

   Následující operace – namáčení. Cedrové oříšky se zalévají horkou vodou (40-50 °C), namáčejí tři dny. Vodu každý den měnit. Potom je třeba oříšky pečlivě promíchat s trojnásobným množstvím rašeliny nebo středně zrnitým, dobře omytým říčním pískem. Písek nebo rašelina má být vlhká. Tolik, aby se písek sevřený v dlani nerozsypal a voda přitom neukápla, ale z rašeliny, sevřené v pěsti, voda musí občas ukápnout.

   Připravenou směs semen s rašelinou zasypeme pískem do dřevěné, 10-20 cm hluboké přepravky. V bočních stěnách i ve dně přepravky jsou udělány díry a pod přepravku se uloží hranolky.Vše z důvodu přístupu vzduch. Jednou za 15 dní směs písku nebo rašeliny se semeny dobře promíchat a zavlažit do počátečního stavu. Stratifikace musí probíhat při teplotě + 4-6 °C ve sklepě nebo chladničce. Snížení teploty na – 4 °C se připouští, ale ne více, jak 2-3 dny. Je-li stratifikace provedena správně, k době výsevu větší část semen již vyklíčí.

   A nakonec, výsev do půdy. Pro cedr vyhovují nejvíce půdy nepříliš suché písčité nebo nepříliš mokré písčitohlinité půdy. Semena se vysévají do hloubky 2-3 cm. Sadbu určitě mulčit – přikrýt shora vrstvou pilin nebo rašelinou. Toto chrání půdu před vysycháním, udusáním zálivkou nebo deštěm a před zarůstáním plevelem.

   Je zajímavé pozorovat, jak vzchází cedr. Nejdříve se objeví zelený klíček. Pak se napřimuje a vytahuje ze země skořápku oříšku. Doslova čepička na vrcholu stvolu a v ní zbytky ještě dobrého oříšku. Postupně se odhaluje smaragdově zelená metlička jehličí a oříšek upadne. Ale v době, kdy se houpe na stvolu, přitahuje pozornost ptáků – havranů, strak, sýkor. Zobou ořech a velmi brzy přijdou na to, že jsou oříšky zasazeny v zemi a přehrabují sadbu. Neuhlídáte-li je, vše zmizí. Proto je lépe sadby přikrýt krytím z vrbových proutí nebo podobných. Kryty položte na hranolky tak, aby byly 5-7 cm nad zemí. Je to výborná ochrana proti ptákům i slunečnímu sálání. Přibližně za měsíc je můžete sklidit.

   Následující péče o výsev cedru je běžná: odplevelení, kypření půdy, zalévání. Hnojit půdu je nejlépe kravskou močůvkou (zředěnou vodou v poměru 1:10).

   Prvých 5-6 let nejsou přírůstky cedru příliš velké. Pak se zřetelně zrychlují a tehdy je možno očekávat první úrodu cedrových oříšků.

II. Metoda sadby:

Návod na sázení cedru

1) Rozloupněte šišku.

2) Semínka-oříšky namočte ve vodě pokojové teploty na 2-3 dny. Když některá semínka vyplavou na povrch, značí to, že nejsou vhodná k sázení. Ostatní můžete sázet.

3) Smíchejte oříšky s rozžhaveným pískem v poměru 1 díl semínek ke třem dílům písku.

Pak proveďte zchlazovací proceduru. Umístěte tento substrát s oříšky na dobu nejméně 4 měsíců do teploty -1°C až +1°C (spodní část chladničky, sklep atd.). Při tomto procesu je potřeba přístupu vzduchu.

4) V připravené zemině (lehká, vzdušná písčitohlinitá nebo hlinitopísčitá půda, vyvarujte se těžkých a jílovitých zemin) vyhloubíme jamky 3-6 cm a semínko sázíme špičatější částí dolů.

Vzklíčí až za cca 15-20 dnů.

 

III. Metoda sadby:

(Podle pramenů z knihy Slovo o cedru profesora MSUL, doktora zemědělských nauk I.I. Drozdova)

Tak jako se lidský talent plně rozvíjí jen v podmínkách výchovné podpory, tak i sibiřský cedr vydá své bohatství v plné míře jen tehdy, je-li mu věnována patřičná pozornost a odpoví­dající péče. Je známo, že cedrovniky rostoucí poblíž lidských sídel vydávají člověku více svých darů (včetně estetických hod­not) než cedrovniky divoké, vyrůstající za podmínek spontán­ní biogeneze. Cedrovniky vysazované a ošetřované člověkem představují důležitou součást globální ekologické kultury, v níž čistě ekonomické hledisko těžby cenného dřeva poma­lu ustupuje před požadavky ekologické revitalizace životního prostředí. Přes veškerý půvab ošetřovaných a vyšlechtěných cedrů je však jejich pěstování ve srovnání s pěstováním jiných jehličnatých stromů obtížné a náročné. Lesní hospodáři dokon­ce nazývají péči o botanickou kulturu cedru sibiřského (Pinus sibirica) školou trpělivosti. Náročnost pěstební práce spočívá mj. v tom, že semena cedru začínají klíčit až po tří- až čtyřměsíč­ní době přezimování a osevy potřebují účinnou ochranu proti škůdcům, zejména ptactvu a hryzcům. Růst pěstovaného cedru je zpočátku pomalý (za prvních deset let cca 1,5 metru výšky) a teprve v další fázi se relativně zrychluje, aby člověku vyna­hradil veškerou péči o něj. Ve třiceti letech věku cedr dosahuje výšky devíti metrů a má hustou, dobře vytvarovanou korunu o šířce téměř tří metrů. Sousedí-li v tomto věku s borovicí, smr­kem nebo modřínem, stává se pro ně konkurenčně dominující dřevinou nutící pěstitele k výběru stromů pro jejich pokácení.

Cedr sibiřský se množí semeny, zřídka vegetativním způsobem (roubováním nebo řízkováním). K pěstování cedru jsou nejvhodnější semena dovážená z rovinatých nebo mírně kopcovitých oblastí západní Sibiře. Při použití těchto semen je potřeba orientovat se na jarní setí, prováděné koncem dubna nebo v první polovině května. Před vlastním setím se vhodná semena nejméně tři měsíce v chladu stratifikují. Během tohoto postupu se nejprve tři dny namáčejí do vody, která se každý den vyměňuje. Zdravá a kvalitní semena v této fázi nabobtnají a klesnou na dno nádoby. Semena zbylá na hladině se odstra­ní. Nabobtnalá semena se dále moří v roztoku manganistanu draselného (hypermanganu) a poté mísí s padesátiprocentním substrátem (písek, rašelina, piliny, chvoj a jiné) v poměru 1:2. Vzniklá směs se ukládá ke klíčeni na studená místa (nečastěji pod sníh nebo do chladničky). Při malém množství semen je možné k uložení použít sáček z několika vrstev slabé, průdyšné tkaniny. Důležité je, aby semena po celou dobu svého klíčeni zůstávala v chladu dostatečně provlhčena. Semena v sáčcích ze tkaniny lze uložit do plastového obalu , který však nesmí být vzduchotěsně uzavřen. Před vyséváním se semena odloučí od substrátu a opakovaně se moří v roztoku hypermanganu po dobu čtyřiadvaceti hodin. Po této proceduře se nechají semena řádně proschnout.

Výsev připravených semen je vhodné provádět ve skle­nících nebo jiných uzavřených prostorách na ošetřené rašelinové půdě, aby byla semena chráněna před ptactvem a jinými škůdci. Zajištěním optimálních podmínek se zvyšuje klíčivost semen (1,5—2 krát rychlejší růst oproti otevřenému prostoru). Před setím se půda zkvalitní směsí superfosfátu (1 g), drasel­ného hnojiva (0,5 g), popele ze dřeva (2g) a rašeliny (20 g) na jeden délkový metr výsevní brázdy. Vzdálenost mezi brázdami je 15—20 cm. Výsevní norma je 30 g, tj. 125—150 semen na 1 m2, hloubka umístění semen 3 cm. Povrch zaseté plochy se pokrý­vá mulčovací kůrou ve vrstvě 0,5—1 cm. Za celou dobu zrání a klíčeni semen (10—12 dní) je třeba tři až čtyřikrát vyplet ose­tou plochu, zkypřit půdu a řádně ji zavlažit, aby se u semenáčků vyvinul dostatečně hluboký kořenový systém.

Na ochranu vyrůstajících semenáčků proti infekčním onemocněním, způsobeným parazitující houbou Fusarium, je třeba zaseté brázdy preventivně zalít 0,4 %-ním roztokem hyper­manganu. Při vzniku nemocí stonky semenáčků v postiženém ložisku červenají, usychají a opadávají. Aby k tomuto stavu nedocházelo, moří se klíčky v období prvních dvou týdnů jednou až třikrát 0,4 %-ním roztokem hypermanganu v množství 10 l na 1 m2. Po třech letech od začátku jejich růstu se semenáčky pře­sazují do stromové školky s rozmístěním jedinců ve tvaru 0,4 x 0,4 m, kde dorůstají 3-5 let do stadia větších sazenic. Skladová­ní vyrytých semenáčků před začátkem vegetačního období je možné po dobu dvou týdnů. Semenáčky se po 50-100 kusech ukládají do navlhčené tkaniny, která se uloží do plastového oba­lu a poté se uskladní do sklepa nebo jiného chladného prostoru (např. do sněhu předem připraveného pod vrstvou dřevěných pilin).

Semenáčky cedru lze vypěstovat i metodou s kořeny uzavřenými v rašelinových, plastových nebo jiných kontejne­rech o výšce minimálně 8 cm a s vnitřním obsahem 200—300 cm3. Kontejner se naplní rašelinou a písčitohlinitou půdou (1:1) s přidáním směsi granulovaného superfosfátu (50 g), soli kalia (25 g) a dolomitového vápence (250 g) na 10 l obsahu. Kon­tejnery se plní v polovině dubna a umisťují do skleníků. Cedro­vá semena se po stratifikaci promyjí vodou, čtyřiadvacet hodin se moří v 0,4%-ním roztoku hypermanganu a nechají se 7—10 dní naklíčit v provlhlém písku nebo tkanině. Naklíčená seme­na se po jednom kusu vysazují do kontejneru. Po vysazení se pokryjí centimetrovou vrstvou rašeliny, dřevěných pilin nebo písku a zalijí se 0,5 %-ním roztokem hypermanganu (5 l rozto­ku na 1 m2 osázené plochy). Další péče spočívá v dostatečném zavlažování, protrhávání (pletí) a kypření půdy. Při zjištěném postižení kultury parazitující houbou Fusarium je třeba zaseté brázdy preventivně ošetřit 0,5 %-ním roztokem hypermanganu. Místa uprázdněná po uhynutí sazenic je možné znovu osázet.

Celková doba pěstování semenáčků a sazenic je 2—3 roky. První dva roky probíhá pěstování pod plastovým po­vlakem, dále na otevřené půdě za pravidelného zavlažování. Sebemenší vysychání substrátu je pro růst semenáčků velmi nebezpečné. Dorostlé semenáčky se přesazují z kontejnerů do velkých nádob (keramických, plastových, papírově-plastových květináčů) nebo se vysazují přímo do stromové školky (spon 0,4 x 0,4 m), kde dorůstají do věku šesti až osmi let. V tomto věku jsou sazenice vitální, takže jejich přesazení na stabilní (cílové) místo má vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Při odebírání cedrových sazenic ze školky je třeba rost­linám ponechat kořenový bal (cca 0,2 x 0,2 x 0,2 m), který se opatří obalem z provlhčené tkaniny nebo plastu. Bal, uchová­vající v kořenovém systému vlhkost, se ponechává až do vlastní­ho vysazení. Sazenice předpěstované v nádobách (květináčích, kontejnerech) se přesazují s přirozeným balem (tj. s půdním obsahem nádoby).

Výsadba cedrových sazenic do cílových míst se prová­dí do zkypřené a plevelu zbavené hlinitopísčité půdy. Jamka na vysazení má být asi o 30% větší než kořenový systém rostliny. Půda z vyhloubené jamky se smísí s humusoidním substrátem, do kterého se doporučuje přidat 3—4 hrsti lesního steliva jeh­ličnanů; směs příznivě ovlivňuje vývoj mykorrhizy (společný orgán koncových kořenů rostliny a lesních hub) a zabezpečuje optimální minerální výživu lesního porostu. Připravený sub­strát se vsype na dno jamky a sazenice se umístí do jejího středu tak, aby vršek kořenového balu byl na stejné úrovni jako povrch půdy Jamka se doplní zbylou zeminou, zpevní se ušlapáním a vydatně zavlaží. Vzdálenost mezi sazenicemi, vysázenými buď v pruhu, nebo ve skupině, nemá být menší než tři metry. Při zakládání cedrových zahrad se výsadba provádí do sponu 4 x 5 nebo 5 x 5 m. Tento způsob zajišťuje rostlinám dobré světel­né podmínky a přispívá k dobrému vytvarování koruny stromu i ke kvalitní budoucí úrodě šišek.

Při vzniku bílého povlaku na mladých výhoncích (čas­to při vlhkém počasí) je třeba sazenice ošetřit roztokem jádro­vého mýdla, které se rozpustí v teplé vodě a rozšlehá do pěny. Poté se do roztoku namočí houbička nebo měkký hadřík a po­stižené výhonky se omyjí. Pokud k zákroku nedojde, je strom v ohrožení růstu; k zániku sice nedojde, ale sníží se roční pří­růstek a celková vitalita dřeviny.

Pro vypěstování a selekci odrůd cedru s vysokou inten­zitou růstu, dekorativností a užitkovostí, se provádí vegetativní rozmnožování, pří kterém je možné provádět roubování z ce­dru na cedr nebo na borovici obyčejnou. Z řízku nebo roubu, odebraného z horní části koruny cedru (v místě výskytu sami­cích šištic), se rychle vyvíjí polodospělá rostlina, která již ve 4.-5. roce přináší první plodové šišky. Cedr vyrostlý ze semene a přenesený na cílové místo jako sazenice začíná plodit až po 18-20 letech. Řízky z cedru je možné pěstovat ve specializo­vaných sklenících, technologie je však náročná a spíše vhodná pro specializované pěstební provozy (školky).

Období pěstování mladých cedrových stromů je jedno z nejkrásnějších v průběhu pečování o tyto stromy. V období květu stromy září malinovou až lila barvou samičích šištic na­lézajících se vedle pupenu na vrcholku výhonku. Samčí květy mají pomerančovou až malinovou barvu a jsou seskupeny ve větších květenstvích na bázi výhonku. Pyl je roznášen větrem. Po třech až pěti dnech květy zhnědnou a opadají. Samicí šištice se po opylení uzavřou a změní barvu do zelenohněda. Dorostlé do velikosti 2—3 cm se do jara příštího roku nazývají „ozim”.

Oplodnění a vývoj semen probíhá od konce srpna do konce září. Pro zabezpečení lepšího křížového opylení jsou ví­tané skupiny cedrů od tří do více jedinců. Pro spolehlivé plné oplodnění samičích květů je možné provést umělé opylení. Pyl samčích květů se setřepe na papír a měkkým štětcem nebo sfouknutím z papíru se vnese do otevřených samičích květů. Pyl uložený do sklenice je možné uchovávat v chladničce ně­kolik dnů.

Cedr je strom, který roste a plodí po dobu několika sta­letí. Jeho přínos člověku je natolik pozitivní, že výsadba nových stromů a péče o vzrostlé cedrové háje i solitéry je plně v soula­du s požadavkem žít život na planetě, která dokázala uchránit své přírodní bohatství a postarat se o jeho využití bez zničující exploatace. Každý nově vysazený cedr je příspěvkem k vyslove­ní díku přírodě za to, co mu ve své štědrosti nabízí.

Úryvek z knihy: Cedr – Mocný a dokonalý léčitel.

Tags:
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
0 Comments

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

21 ÷ = 3

Zvonící cedry Ruska | © 2020 Anastasia.cz - Všechna práva vyhrazena. | Ekoobchudek.cz

or

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

or

Create Account