• Toto téma obsahuje celkem 36 odpovědi. Do diskuze (8 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Návštěvník a poslední změna proběhla před 4 roky.
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 36 vlákna odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #4373 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      Buďte zdrávi,
      Vytvořil jsem toto téma pro ty, kteří už přemýšlí o realizaci svého rodového statku, či osady a zajímá je cokoli z oblasti zákonů týkajících se pozemků, stavění, pěstování atd.

    • #6152 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      Mám tedy první otázku : ) Slyšel jsem, že zemědělský pozemek(pole) nelze oplocovat s výjimkou lesnického pletiva pro dočasnou ochranu dřevin. Má to být kvůli volnému pohybu zvěře. Nejsem si jist, zda-li se to týká jen CHKO, nebo ne. Nevíte někdo?

    • #6153 Odpovědět
      Cloud
      Člen

      to nevim, ale náš plot je keří ne? 😀

    • #6154 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      @Mike wrote:

      to nevim, ale náš plot je keří ne? 😀

      To ano,
      za pár živý plot nahradí lesnické pletivo. Ale právě pokud bude neprostupný (a měl by být, i když tatík se mi trochu posmíval, že takový živý plot nevypěstuju :), tak potom bude logicky omezovat volný pohyb zvěře. Ale myslím, že na jednom, dvou hektarech by to vadit nemuselo… Až budu mít čas, nastuduju si nějaké zákony a dám vědět. Ale mám v těch papírech pořád hokej : ) Kdybyste někdo poradil/poradila… ,)

      Buďte zdrávi
      *

    • #6155 Odpovědět
      Shaelle
      Člen

      No upřímě, ještě jsem neviděla oplocené pole 🙂 … Je to pěkně nahouby, tenhle systém nám prostě hází klacky pod nohy což? [;-)]

    • #6156 Odpovědět
      bianco
      Člen

      zdravím jeden nápad….oplocené pole se dá udělat i jinak než jen pletivem…a může to být žívé…..
      http://www.vrbicky.net

    • #6157 Odpovědět
      Shaelle
      Člen

      No to je nádhera!! 🙂 jen teda asi bych tim neoplocovala cely hektar, …. 🙂 Ale je to supr inspirace, díky za odkaz..

    • #6158 Odpovědět
      petr
      Člen

      Tak lidičky,
      další info od úředníků v podobě zodpovězených dotazů. Myslím, že mnohým z vás to pomůže a navíc je tam řešeno i to oplocení pro zemědělské a lesnické účely, pro ochranu přírody apod.

      https://www.uur.cz/1000-otazek/

      Myslím si, že pro nás by se daly použít formulace pro zemědělské účely, pro ochranu přírody, pěstování lesa apod.

      Další podobné info přímo od zdroje :

      Stanoviska a metodiky při jednání na SU
      Metodiské postupy pro rozhodování úředníků
      https://www.infovenkov.cz/
      https://www.agronavigator.cz

    • #6159 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      Díky za odkazy, pane Petře : ). To jsem potřeboval.
      Až budu mít víc času, začnu se tím prokousávat. Jestli máš tedy chvilku, řekni nám laikům několika slovy, co po nás zákon chce, když budeme chtít oplotit (nebo osadit plotem) ten náš hektárek, či dva.
      Nejsem líný pročítat zákony, ale chce to trochu času a trpělivosti a ne každý z nás právnických laiků nebo nezkušenců (aspoň já takovým jsem) toto zrovna má.
      Kdokoli tedy máte lidičky již předžvejkané : ) informace nebo vlastní zkušenosti přímo k nějakému tématu budování rodového statku (oplocení lesnickým pletivem nebo něčím jiným, stavby,…), napište je sem. Díky
      Díky za odpovědi , )

    • #6160 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      Vrbičky jsou pěkné, ale je to spíš fajnšmekrovská zálžitost, ne na celý pozemek.
      Na semináři u Jardy Svobody se ploty řešili, ale nějak mi v tom tempu uniklo, jak je řešeno nejnižší patro, tzn. jestli je plot u země natolik hustý, že skrz neproleze zajíc, nebo srnčí…?

    • #6161 Odpovědět
      petr
      Člen

      Ahoj všem,

      Takže malinko shrnu (doufám že bez chyb 🙂 aktuální (04/2009) možnosti a povinosti vůči státu:

      Obecný pohled

      Koupit dnes pozemek je opravdu fuška. Když vezmu, že na něm do budoucna či spíše co možná nejdřív chce člověk i bydlet ve svém místečku ve spojení s přírodou je už to otázka spíše paní štěsteny, ale i já už dnes vím a mám vyzkoušeno, že myšlenka je tím co pomůže. Díky Anastasii za tuto znalost.

      Nechci zde moc řešit nějakou politiku (ta pro nás nemá význam), ale každý rozumný člověk, jež čerpá informace především z nezávislých zdrojů z internetu a dává je do analýzy s těmi závislými zdroji cití kam dnešní podvod mocných s názvem “světová krize vede”. Ti kteří to vyprodukovali bohužel mají z toho všeho dvojí zisk. Jeden když banky dávali lidem peníze, ti to nesplatili, někdo z toho musel mít zisk (realitky, vlastníci nemovitostí ? či banky) a nyní ty samé vychytralé banky dostavájící státní dotace jako bonus k tomuto podvodu. Že to dlouhodobě k ničemu nepovede pochopí snad každý. Vnitřku již shnilého železa už nepomůžete ikdyž ho natřete či galvanizujete navenek zlatem.

      Nejhorší na tom je, že jak banky tak vlády moc dobře věděly a ví, že ten kapitalismus s neustálým hospodářským růstem je také podvod a bohužel ne jen pro lidi, ale hlavně pro naši matku zemi. Hodně toho ještě zahyne pod tímto zvěrstem. Doufám, že se nám podaří ještě mnoho zachránit.

      V naší české kotlině

      Bohužel musím konstatovat, že možnosti Ruska a naše jsou v získání pěkného hektaru pozemku hodně rozdílné. Myslím tím jak legislativu, tak i samotnou hustotu zalidnění.

      Když to hodně zjednodušíme (neobyvatelná území apod.) fyzicky je dnes na 1 hektar v česku cca 10 lidí (poměr rozlohy státu k počtu obyvatel) v Rusku je to na 100 hektarů 8 lidí. Již z toho plyne jaká možnost je získat pozemek u nás a tam. Nebudeme ale zaběhávat do detailů těchto úvah. bylo by to nadlouho a nic by to nepřineslo.

      Z nedostatku plochy potřebné pro průměrnou rodinu (4 osoby) je už častečně vidět vliv koncetrace lidí v město versus vesnice. K tomu přídáme pořád více státem chystané a prováděné územní plány i malých obcích, které vlastně omezují možnosti užívat větší pozemky, povětšinou jsou totiž takové pozemky mimo zastavěné plochy či plochy určené k zastavění.

      Částečně stát chápu, že tím ochraňují extravilán před typem lidí jež mu ubližují, ale není snad třeba dodávat, že s mnoha penězi se dá vše u nás obejít, viz Rusáci v Karlových Varech a podobně. Dále je plno případů kdy ochrana přírody jde bokem a zájmy vyšších jsou prostě silnější. Nemluvě i o mnoha samotných jedincích, kteří jsou schopni vyčistit svůj “krásný” pozemek od odpadů tím, že to odvezou do nejbližší přírody a ničí tam co jde .

      Tím jen účelně “slepým” úřednictvím se však brání rozjedu myšlenek Anastasie pro tvoření rodových statků.

      Stavební úřad Vám mimo zastavěné území v obci kde je zpracován územní plán či regulativ nedovolí téměř nic co člověk potřebuje k tvorbě zahrady a nakonec také k bydlení na takovém pozemku.
      Samozřejmě lze namítnout ze strany úředníka a často i potvrdit, že co lidé v panenské přírodě dokážou pak při souhlasu stavby vytvořit to je kolikrát fakt do nebe volající a většinou z našeho hlediska to jen ukazuje a podporuje odporně hnusný neustálý krátkodobý konzum a odpady z toho vznikající.

      Díky těmto konzumním “nadlidem” však máme hodně stíženou cestu i my trochu jinak přemýšlějící. Na správném statku by neměly odpady pořádně ani vznikat. Je to pro dnešního člověka těžká cesta ve změně myšlení, ale jde to uskutečnit.

      Ale vraťme se zpátky k možnostech prostých lidí, tj. dle “zákona”. Ta druhá skupina si pomůže vždy sama.

      Nebudu zde popisovat možnost využití a nákupu pozemku v zastavěném území. Tam je vše jednoduché a povětšinou bez větších omezení ze strany státu pro naše krásné úmysly. Ale potíž je v tom, že takové pozemky a v dostatečné velikosti alespoň 1 ha téměř nenajdete za rozumnu cenu. A dávat do toho neúměrné peníze již nevede ke konečnému uskutečnění plánu ze zcela zřejmých důvodů.

      Zbývá tedy hledat v nezastavěném území. Ale je tam riziko, že stavět jakoukoli budovu pro pozdější bydlení téměř není možné. Vlastně to lze jen v obcích kde nemají zpracován územní plán či regulativ, tam je možné se dohodnout s obcí o našem záměru. Ale stát tlačí i na malé obce a moc času pro nákup nezbývá. Jestli se nepletu měli by mít všechny obce do 2015 územní plány.

      Tzn. většinou nezbývá než koupit něco mimo zastavěné území obcí.
      Zcela nejvýhodnější jsou staré domy či statky, kde většinou je toto bráno jako zastavěná plocha a je možné vše řešit zkrze rekostrukce stavby, s demolicí a stavbou bych oficiálně moc nevystupoval na SÚ, nemuselo by to projít schválením. Vždy rozhodují úředníci, kteří si dělají je svou práci dle zákona a vůbec je nezajímá přínos RS pro obec a jeho okolí. Je většinou dobré zažádat písemně o územně plánovací informaci pokud možno s konrétní žádostí pro daný účel na SÚ – tzn. podmínky či vůbec možnosti opravy či výstavby na místě takových starých objektů.

      I chaty a chalupy jsou dobré, protože i těch se dá často bydlet než vzejde plně zahrada či pořádně hustý živý plot kolem pozemku a pomalu bez nějakých zjevných viditelných venkovních úprav lze budovu upravit pro dlouhodobé bydlení.

      Ano nezbývá často, než jít cestou dle “zákona”, ale chytře si pomáhat jak jen to jde i ?nezákonnými? postupy leč tyto postupy neublíží přírodě ani nekomu kolem, jen dle státu to nebude ono. Ale co kolik státní věcí je dnes proti přírodě, proti lidem i samotné svobodě člověka, tak proč proti tomu nebojovat.

      Škoda, že mezi námi není i nějaký člověk přímo z SÚ. Ačkoliv zástupce státu mohl by pomoci dobré věci a to rozhodně RS jsou 🙂

      Abych to zhrnul v nezastavěném území lze provádět většinou bez problémů tyto činnosti (níže), ale pozor, ikdyž je to logicky naprostá volovina, ale vždy je nutné mít i na tyto stavby, které se provádějí ve statutu “územní rozhodnutí” dokumentaci zpracovanou autorizovaným inženýrem !!!. Stát opět tahá peníze z kapes jak se dá. Ale co – i těch pár tisíc za svůj budoucí sen stojí za to.

      Pokud však chcete stavět dům, musí dojít ke změně územního plánu, kde:
      – není jisté, že to úředníci povolí, ač by to byl např. pasivní dům (dřevo+sláma), dále především permakulturní využití pozemku, nízká zátěž samotné obce na infrastrukturu pro takovou stavbu a většinou odlehlý pozemek
      – trvá to dlouho většinou 2-3 roky.

      Možné stavby většinou bez problémů:

      – §103,odst.(1),bod a)1. – stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,nepodsklepené

      – §103,odst.(1),bod a)2. – stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky

      – §103,odst.(1),bod a)5. – zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky včetně jednoho podzemního podlaží

      – §103,odst.(1),bod d)4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

      5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;

      7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely
      bez podezdívky;

      Takže nějaká cesta tu je a pak je to už jen o chytrosti a umu člověka udělat překrásné okolí kolem budoucí budovy (tzn. hlavně pořádně hustý živý plot 🙂 )
      a pak ji tam pomalu a v malém provedení provést.

    • #6162 Odpovědět
      Shaelle
      Člen

      Ahoj Petře, moc hezké shrnutí – to se určitě bude hodit. Jak ke konci vypisuješ co se všechno může stavět – do jakých rozměrů – tím myslíš na zemědělských pozemcích? Myslím tím třeba pozemek vedený jako “Trvalý travnatý porost” což je pokud se nemýlím louka – nebo to platí i pro “obyčejné” pole? … Moc díky

    • #6163 Odpovědět
      shaman21121
      Účastník

      Moji milí…..nedávno jsem se také prokousávala stavebním zákonem a moc ráda jsem nebyla, protože jsem pochopila, že možnosti moc není. Mám známého, který dělá na obci a dozvěděla jsem se, že územní plánování je opravdu na “dlouhé lokty” a to ještě není jisté, jestli nějaký pozemek schválí jako stavební( trvá to nimimálně 2 roky,než projde schvalování všemi institucemi). Pokud neschválí…..tak nejde stavět. Chce to fakt “objednat” a mít otevřené oči. Zatím mám objednáno….. :-).

      Shaelle…….na loukách a na poli stavět nejde, tam musí být změna územního plánu. Ptala jsem se na to. A právě proto mi z toho moc veselo nebylo.

    • #6164 Odpovědět
      shaman21121
      Účastník

      Jo a ještě něco. Pokud má obec zrovna podánou žádost na změnu územního plánu, tak musíte čekat dva roky, až plán schválí a teprv pak se podává žádost o novou změnu…..takže u nás teď momentálně (je podána žádost o změnu teď, takže 2 roky čekat) plus další 2 roky (zažádat o změnu,než budou schvalovat novou změnu)……no…..byrokracie….. [wacko] Co k tomu dodat??? [worried]

    • #6165 Odpovědět
      petr
      Člen

      @Shaelle wrote:

      Ahoj Petře, moc hezké shrnutí – to se určitě bude hodit. Jak ke konci vypisuješ co se všechno může stavět – do jakých rozměrů – tím myslíš na zemědělských pozemcích? Myslím tím třeba pozemek vedený jako “Trvalý travnatý porost” což je pokud se nemýlím louka – nebo to platí i pro “obyčejné” pole? … Moc díky

      Tvůj dotaz zatím dokážu zodpovědět jen částečně. Nejdříve definice dle vyhlášky:

      zemědělská stavba je stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby

      Zemědělské stavby
      4) Stavby pro skladování a úpravu rostlin a rostlinných produktů musí

      a) u skladů zrnin, ovoce a zeleniny svým provedením zabezpečit ochranu proti vnikání ptactva a hlodavců,

      c) u skladů brambor, ovoce a zeleniny splnit požadované tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn, stropů a podlah.

      (5) Stavby pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů (například žampionů, brambor a kořenové zeleniny) nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy.

      V zákoně není stanoveno, aspoň jsem to nenašel, že člověk musí v tomto i podnikat. Tzn. mělo by to jít i pro fyzickou osobu. Pro náš záměr by mělo být v první fázi použitelné to tučně označené. Prostě je nutné na úředníka hrát jeho hru, jinak už v začátku když ucítí, že tam chceš do budoucna něco většího, něco co by ho vystavovalo pozdějším problém díky jednomu špatně povolenému případu v dané lokalitě, vždy dá zamítavý postoj a bohužel on je tím kdo si může stanovovat své podmínky a může to odůvodnit mnohdy nenapadnutelnými formulacemi těch důvodů. SÚ také rozhoduje co je stavba zemědělská apod.
      Prostě cestou slovního boje a agrese nemá cenu jít proti úředníkovi ve tvém místě, protože bude následně dělat problémy u potřebnějších věcí.

      Je nutné tedy jít buďto cestou velkých osad, což je u nás téměř problém zorganizovat pokud se nenajde obec s rozumným starostou který takovou věc podpoří, nebo solo RS. RS statek pak může dát ve svém okolí impulz k podobným aktivitám, ale musí být opravdu důstojným vzorem myšlenek Anastasie. Jinak to povede naopak k opovržení těchto projektů.

      Tzn. je jedno zda je to louka, kde např. zvýšíš bonitu půdy sadařstvím, pěstováním bylin a v malém drobným zemědělstvím. Pokud jde o ornou půdu je pro sad či zahradu nutné provést změnu typu pozemku dle možností. Většinou k tomu má co dodat i odbor ŽP.
      Tyto informace ale ještě nemám úplně ověřené, takže ještě nebrat jako konečné.

      Každopádně je nutné začít. Živý hustý plot bude základ pro budoucí další záměry uvnitř pozemku. Je možné použít např. japonský topol coby prvotních dřevěných sloupků plotu, kdy potom lze tento pokácet na potřebnou výšku a dřevo využít na dočasné stavby na zahradě. Dále je možné vysadit rychlerostoucí stálezelené keře i uvnitř pozemku, kde se pak v zemi dá udělat skleník včetně sklípku s minimálními investicemi a pro oko zvědavce téměř neviditelný.

      Každopádně bez nějakého malého stavení pro nástroje, pro ukrytí před deštem občasné přespaní na zahradě, uložení zeleniny a ovoce apod. není v dnešní době možné nic provozovat a je nutné vše udělat proto, aby člověk mohl vybudovat alespoň tu stavbu do 25 m2, kde to obec neche povolit (nemají chuť povolovat chatařské a zahradkařské stavby), tak použít statut zeměděl. stavby do 70 m2 (ten pravý účel je třeba vhodně zvolit ! ať to projde) a samozřejmě aspoň malou část statku si oplotit lesnickým pletivem (oplocenka) v prvních letech než doroste přirozená ochrana z živého plotu. Ten kousek ohrazení kde bude i ten dočasný příbytek je prostě to minimum, aby každý kolem věděl už první rok, že to není pozemek nikoho. Prostě je nutné postupně a nenápadně budovat vše co bude třeba. Tzn. sklípek, přírodní jezírko současně s budoucí kořenovou čistírnou, a všechnu tu floru kolem. Také vyzkoušet tu stavbu přístavku ze dřeva + sláma a ověřit si tak technologii výstavby a bydlení před samotnou stavbou statku.

      Když pak obec, úřady či lidé v okolí uvidí tu změnu pak bude mnohem jednodušší a také bude k tomu bude dost času změnit územní plán pro stavbu statku. Navíc se člověk naučí v tom minimu potřebného zázemí vyjít a tak bude mít i lepší výchozí pozici pro pokud možno bezodpadové a samozásobující pozdější bydlení na novém statku. Prostě takto příjde vnitřně na to jak málo člověku stači ke spokojenosti aniž by musel o sobě říci “že se vrátil zpátky na stromy”.

      Ale jak říká shaman21121 ten stavební řád a byrokracie jde naprosto proti našim myšlenkám, tzn. je nutné si pomáhat jinak viz. výše nebo se snažit nacházet lokality s podporou obce. Pro mladé lidi bez dětí je to vcelku pohoda, jsou bez totiž bez omezení a závazků, ti s rodinami to mají horší.

      Jinak seznam staveb a jejich metodika povolování je zde:
      Metodika povolování staveb – PDF

    • #6166 Odpovědět
      petr
      Člen

      Obecně bych řekl, že tam kde je nižší úroveň infrastuktury státu, lze jednodušeji založit osady, ačkoliv tento konkrétní příklad je podnební extrém z pouště v Lybii.

      Ale řekněte, nepřipomíná Vám to něco ? – pilné včeličky……

      Ukázka jak se začíná v poušti – taky od ničeho 🙂

      Jinak bych řekl těm mladým, kteří nemají povinnosti a kořeny pevně zapuštěné zkuste hledat vybydlené obce v odlehlých oblastech, kontaktovat starosty a ty pak oslovit. Poblíž měst je tato cesta totiž téměř nereálná. Navíc i těm případným škodným lidem se do odlehlých obcí nechce ani cestovat na lup.
      A prvotní cestování autem za ještě potřebným zdrojem peněz se dá přežít, navíc později je zisk potravin ze statku dostatečný, aby vynahradil právě zvýšené náklady za dojíždění. A stejně později člověk příjde na to, že i na té oledhlé obci lze úspěšně podnikat a prodávat produkty do měst.

      Člověk až na místě samém zjistí a napadnou ho myšlenky či nápady, které mu zase pomůžou být ještě více spokojeným. Jen se člověk nesmí bát a nesmí brát ohled na posměch od jiných, však ti samí pak budou jen závidět.

    • #6167 Odpovědět
      shaman21121
      Účastník

      Peťo….to na té poušti to je fakt super!!! 😎 [potlesk]

    • #6168 Odpovědět
      petr
      Člen

      @shaman21121 wrote:

      Peťo….to na té poušti to je fakt super!!! 😎 [potlesk]

      no vidíš a já na to přišel díky diskusi úředníků na UUR.cz. Jak jednoduchý princip náhody a zátoveň krásná inspirace těch lidí v Lybii samotnou přírodou a možná i Anastasií….

      Tam je snaha vidět, ale jaksi mám pocit, že tady na foru nám to začíná strádat. Možná je to tím jarem, ale stejně mrtvo jsem zde pociťoval i přes zimu.

    • #6169 Odpovědět

      Zdravím všechny,já už jsem zkoušel žádat o stavbu zem.stavení.ale bylo mi řečeno,že nespadá do krajinného rázu,třebaže by to měla být malá dřevěná stáj do výše tří metrů .Mám totiž pozemek v CHKO.Takže nevím jak dál.

    • #6170 Odpovědět
      shaman21121
      Účastník

      Peťo, je to fakt super inspirace. Krásně mají baráčky postavené do kruhu a od toho se táhnou pozemky a paprskovitě se rozšiřují….z toho družicového snímku to vypadá fakt “včeličkově”.

    • #6171 Odpovědět
      shaman21121
      Účastník

      kořene…. na to by se bylo třeba zeptat někoho, kdo má něco v CHKO. Jaké mají se stavěním čehokoliv v lokalitách CHKO zkušenosti. Děcka! tož kdo jste také někde v CHKO??? Poraďte mu. [;-)]

    • #6172 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      Buďte zdrávi, já mám pocit, že to tu žije daleko víc, než dříve. Nicméně, jak tu řekla jedna moudrá hlava, všechno má svůj čas. Tak je ten čas teď, nebo za nějakou chvíli, tak to má byť.
      Petre, diky za info, budu mít nejspíš ještě nějaké otázky : )
      Jak jsi přišel na tu Lybii? A co tam vlastně dělají?
      Ad CHKO, no já nad pozemkem v CHKO přemýšlím už dlouho, protože tam rodina má chalupu a chajdu a mám tam ve vesnici známé, ale některé obštrukce (živý plot na “poli”, asi neprůchodnost maringotky), které tuším mě trochu brzdí v rozhodnutí. Bohužel tu nemůžu podat kvalitní informace, ani zkušenosti protože teprve zjišťuji. Co jsem například zaslechl je, že i na oplocenku potřebuju souhlas sousedů, což se mi nezdá a nemám pocit, že bych to někde četl. Je jasné, že můžou šťourat do toho, co tam člověk pěstuje, kvůli cizokrajným druhům, ale pokud to nejsou nějaké invazní druhy, tak OK. Ale mám dojem, že mi jedni milí účastníci kurzu zase říkali (doufám teda, že byli v chko), že se úředníky, kteří mají na starost ochranu přírody dobře dohodli a že jim třeba i pomohli k sazenicim dřevin, nadšeně souhlasili s vybudováním (obnovením) rybníčku, a podobně, takže v to bych spíše doufal. Asi bych zašel na správu CHKO a zjistil situaci, opatrně vysondoval, jak se k takové činnosti staví, jací jsou tam lidi a tak…
      Jinak zákony, které s chko souvisí jsou jednak všeobecné (např. zde:
      https://www.env.cz/__C1256E7000424AC6.nsf/Categories?OpenView
      ještě nějaký zákon? doplňte dyžtak, prosím)
      a jednak předpisy přímo k danému CHKO (např.:
      https://www.bilekarpaty.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1243
      https://www.broumovsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1386)
      Otázky a odpovědi jsem našel např. zde:
      https://www.enviport.cz/co-predstavuje-zivot-v-chko.aspx
      Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR)
      https://www.ochranaprirody.cz/
      se sídlem v Praze je organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky.
      Také si to ještě musím vše pročíst…

      Tak zatím užívejte slunce : )

      *

    • #6173 Odpovědět

      Díky za snahu,myslím,že vše již mám očmucháno)),psal jsem i na MMR.Vše končí u konkrétní osoby-tak asi….Vše je v lidech..tak ať narazíte na ty vstřícné…

    • #6174 Odpovědět
      petr
      Člen

      @kořen wrote:

      Zdravím všechny,já už jsem zkoušel žádat o stavbu zem.stavení.ale bylo mi řečeno,že nespadá do krajinného rázu,třebaže by to měla být malá dřevěná stáj do výše tří metrů .Mám totiž pozemek v CHKO.Takže nevím jak dál.

      Kořene je třeba se na věc dívat z obou stran. Ten úředník nemůže vědět co si za člověka a zda-li můžeš tomu okolí uškodit. Teď neberme v potaz, že i oni sami kolikrát škodí přírodě svými rozhodnutími, popř. povolí stavbu někomu kdo jim to dobře zaplatí. To ale není náš případ.

      Tzn. jdi na to z druhé strany. Podej oficiální žádost o vyjádření jaké stavby je možné umístit do tohoto prostředí.
      Ber to tak, že oni samozřejmě aby nemuseli řešit složitější případy či oponenty z řad ostatních lidí, že jednomu dovolili stavět a druhému ne, tak je pro ně výhodnější tě prostě spacifikovat tím oblíbeným sloganem “nespadá do krajinného rázu” a vůbec neřeší, že svým záměrem můžeš také okolí pomoci a naopak zvýšit jeho biodiverzitu a bonitu. Prostě díky těm špatným lidem nemají teď ti co to myslí dobře moc šancí.

      Tzn. odvolej se na jejich stránky a definuj svou činnost či záměr v souladu s jejich oficiálním vyjádřením, které zde zveřenil Jeník:
      oficiální vyjádření CHKO

      Tlač to tím směrem jejich principů, které zas nejsou až tak úřednické a mají svou logiku a ať oni konkrétně definují co je možné s ohledem na jejich prohlášení provést na svém pozemku:

      Proč se orgán ochrany přírody a krajiny vyjadřuje ke stavební činnosti?
      Aby stavba a její provoz neohrozila chráněné druhy rostlin a živočichů, jejich stanoviště a respektovala ráz zdejší krajiny, „zapadla” do něj. Zdejší architektura je natolik kvalitní, že stojí za další rozvíjení v souladu s dnešními požadavky na bydlení. Vnášením cizích prvků do krajiny dochází k jejímu znehodnocování. Např. domy inspirované ostatní Evropou a zámořím vycházejí z odlišné kulturní tradice a v prostředí Bílých Karpat působí nepatřičně.


      Omezí se zemědělská výroba?
      NE. Celoevropským trendem je trvale udržitelné zemědělství a podpora mimoprodukčních aktivit.

      Bude se na území CHKO dále zemědělsky a lesnicky hospodařit?
      ANO. CHKO předpokládá soulad člověka – hospodáře a přírody. Jak na polích, tak v lesích se bude dále hospodařit. Proto jsou v I. a II. zónách poskytovány dotace z programu „Péče o krajinu” přímo majitelům – hospodářům na údržbu luk a pastvin, na podporu zvýšení druhové rozmanitosti lesů, na odbahňování rybníků, obnovu drobných toků a vodních ploch. V I., II. a III. zóně jsou poskytovány dotace Ministerstva zemědělství na kosení travních porostů a na podporu chovu masného skotu ovcí a koz. Pro II., III. a IV. zónu je možná podpora ekologické infrastruktury (kanalizace, čistírny odpadních vod a alternativní technologie) ze Státního fondu životního prostředí. Ve III. a IV. zóně se hospodaří jako v okolní krajině.

      Pravda je, že kolikrát člověk vidí v CHKO ty nové milionářské stavby, které absolutně nesplňují jejich vizi, ale peníze a korupce prostě zatím vládnou.

      Tzn. definuj svůj záměr tak, že chceš některé výše uvedené činnosti vykonávat, ale k tomu potřebuješ alespoň minimální zázemí, nelze to dělat bez střechy nad hlavou. Přímo se v žádosti na ty jejich principy odvolej a tím je donutíš jednat a napomoci ti přímo od nich.

      Ale je nutné si nejdříve vše srovnat v hlavě mít jasnou vizi a koncepci toho co chceš v dané lokalitě vzhledem k jejím možnostem provádět. Pokud budeš vystupovat tak, že vlastně ještě nemám definitivní jasno v hlavě, budeš bez nadějí nějak uspět. Oni prostě mají tu moc ti změnit budoucí cestu tvého života.

      Anebo lze pomalými krůčky měnit pozemek tak, aby viděli změny na základě kterých bude jednodušší pak jednat. A tu zemljanku na počátku udělat bez povolení v pěkně zarostlém místečku nějakým rychle rostoucím vyšším živým plotem (tím nemyslím zasadit tuje ! – musí to být přirozené okolí) a pak dále budovat dle možností.

    • #6175 Odpovědět

      Díky za rady.Tak já jdu sázet plot,ať mně není vidět))),pak navezu horu slámy a vyhrabu si v ní bejvák))doufám,že mi to nenechají odtranit jako stavbu…)))

    • #6176 Odpovědět
      petr
      Člen

      @kořen wrote:

      Díky za rady.Tak já jdu sázet plot,ať mně není vidět))),pak navezu horu slámy a vyhrabu si v ní bejvák))doufám,že mi to nenechají odtranit jako stavbu…)))

      Kořene špatně si pochopil 😉 . Až budeš v situaci, kdy už chceš něco dělat na svém pozemku, ale ještě delší dobu nebudeš moci díky zákonům a stavebnímu úřadu mít možnost postavit si finální barák, přijdeš na dočasná řešení splňující svůj účel.

      I zemědělská stavba do 70 m2 zkolaudovaná a pak vhodně upravená je už dost dobrý základ před pozdějším vybudováním statku. Je třeba hledět i na cenu těchto věcí a pak zjistíš další souvislosti.

      Zkus ve tvém případě ten postup, který jsem ti popsal. Tlač na ně a nechej je samotné definovat jakou stavbu ti povolí, ať definují jejich požadavky resp. možnosti v daném místě a šupni jim tam i ta vyjádření ministerstva.
      Pokud je problém přímo s nějakou osobou, nechť to ona písemně sdělí proč , co a jak se může provést. Dokud je to jen v rovině ústní je jasné, že s úředníkem málokdy uspěješ natož když jde o blba bez rozumného nadhledu nad tvým záměrem.
      Podívej buď to vzdáš a půjdeš cestou “kopání do slámy”, nebo to zkusíš a např. si sjednáš i osobní schůzku s tou osobou a zeptáš se jí na přímo proč zaujímá takový postoj apod. Častokrát to i u beznadějných úřednických případů funguje.

      Nebo ten pozemek prodej a kup jiný už se starou budovou na pozemku. To je dnes nejlepší cesta postupného budování.

    • #6177 Odpovědět

      Petře, pochopil jsem,v té situaci se nacházím a zkouším to jak popisuješ-tedy zatím jen tak zlehka oťukávám terén….co se týče té slámy,bral bych to jako dočasné řešení při čekání na dočasné řešení-ona nějaká konstrukce obklopená balíkama slámy nemusí navenek působit nijak dráždivě a uvnitř by se to nechalo vcelku slušně upravit….pozemek neprodám,i kdybych měl v tom dočasném řešení zůstat 🙂

    • #6178 Odpovědět
      petr
      Člen

      Tak pokud máš takový hluboký vztah ke svému pozemku, vše zelené na něm i okolo tě donutí jednat a jít za svým jakoukoliv cestou. I malá přízemní stavba se stěnou z balíku ohozená do pěkné podoby jílovou omítkou (proti požáru i jako ochrana proti vlhkosti) se může nechat zarůst rychlerostoucím zeleným popř. ji může ve svahu zasadit částečně do terénu a tak ještě více skrýt před zraky těch nepřejících. No a až dosáhneš možnosti výstavby něčeho jiného, pak tento objekt můžeš vnitřně využít např. i pro děti. Víš tak začínám stejně jako ty na holém pozemku a vím že až budu denně makat na zahradě svého pozemku a hodně přemýšlet najdou se nové a nové znalosti, schopnosti , které pomohou vyřešit hodně věcí. Přemýšlení uprostřed města mi jaksi zatím nedává to co pak přinese pobyt na svém a v přírodě.

    • #6179 Odpovědět

      Tak nějak to bude a je…tak až Tě napadne nějaký ten “chvat” 💡 ,tak dej vědět.Ať se daří 🙂

    • #6180 Odpovědět
      petr
      Člen

      Zdravím všechny po delší době.

      Jak čas pokročil pokročily i mé radosti s pozemkem a RS. Ačkoliv bych už nejraději dnes pobýval celý den na svém pozemku a pracoval na svém snu, stále to je jediný problém co mě tlačí a tím je čas. Jelikož mám zatím zaměstnání, které mi nedovolí moc volného času (ale už myslím na to jak to zaměstnání změnit a zároveň rodinku uživit), je vše pomalejší a poklidnější. A samozřejmě je tu i vliv postupu úřadů, které mi velmi pomalu povolují vše k mému snu.

      Před 14 dny jsem obdržel konečně souhlas obce se změnou územního plánu a byl jsem rád, že tito starousedlíci nebyli úplně uzavření novým věcem a lidem. Ze 14 žádostí na obec ohledně změny ÚP(územní plán) odsouhlasili jen mě a ještě jednoho. Ostatní byli vyhodnoceni jen jako kšefty ohledně pozdějšího prodeje pozemků.
      Každopádně od doby 08/2008 kdy jsem koupil pozemek až doteď tj. cca rok trvalo než jsem vyřídil toto úvodní povolení obce. Uvádím to jen pro potřeby všech ostatních ať si nemalují až moc růžově rychlost změn v té naší ČR. No a jelikož mám 2ha nezbývalo mi než se domluvit aby si zemědělci naseli na poli na tento rok ještě své obilniny, protože udržet tuto holou zem je bez možnosti na pozemku přebývat i pod střechou nereálné.

      Mezitím jsem na různých forech na internetu zjistil a ověřil informace, které by Vás mnohé mohly zajímat právě pro vhodný výběr nakupovaného pozemku.

      Nejdůležitější je jak jsem už dříve zmínil je zjistit na SÚ či obci zda dotyčná plocha je v ÚP vhodná k našim účelům ať se týkají stavby dočasných přístřešků (jako zemědělské stavby) nebo později pro stavbu RS. Domnívám se že řešit zde pozemek, kde ÚP stanovuje, že je možné jej použít k výstavbě nemá smysl. Tento pozemek je buď nesnesitelně drahý, anebo malý a nesnesitelně drahý 🙂 . A když už ho člověk náhodou má – není na co čekat a stavím ihned. Tzn. zaměřím se na pozemky typu “holá pole” bez možnosti výstavby v daném čase pořízení.

      Dřívější doporučení ohledně priorit nákupu shrnu v krátkosti.
      1) nejvhodnější starší barák ke zboření (který má povětšinou evidenci jako stavební místo) a dočasně se dá využívat jako přístřešek pro výstavbu
      pokud je k tomu domu i stará jakákoliv hodnotná zahrada, je to pro začátek ideální stav. Avšak takových domů s velkým pozemkem a za rozumné peníze moc není.

      2) pozemek kde je povoleno stavět alespoň zemědělské stavby
      – tady pozor !!!! dle vyjádření znalých problémů nestačí aby daná plocha/pozemek byla definovaná jen jako “zemědělská”. Toto označení ještě neznamená, že je zde povolená výstavba staveb pro zemědelství jež definuje zákon a blíže jsem je popsal v tomto vlákně dříve. Tzn. musí být plocha definována jako “zemědělská s možností výstavby zemědělských staveb” nebo v podobné formulaci – prostě musí umožnovat výstavbu zeměd. staveb . Pokud již toto máte jisté před pořízením pozemku je napůl vyhráno a lze počítat, že než z té holiny uděláte živou bytost a postavíte RS, je možné postavit pomocné stavby na čas než k té realizaci celkovému našeho snu dojde.

      Nelze totiž počítat dnes s tím, že vám nikdo nic neponičí, neukradne apod. Člověk samozřejmě myslí jen pozitivně, ale slepá naivita taky není namístě !. Brzy (1-2 roky) příjde doba, kdy budou velké nepokoje z důvodu krize a lidé především z měst budou plenit ve svém okolí. Nemaluji čerta na zeď, ale člověk jež trochu zapřemýšlí přijde na to sám a je-li posilněn znalostmi z knih o Anastasii a srovná si také poslední informace o lidské společnosti sesbírané z nejvíce nezávislého zdroje tj. z internetu – dojde ke stejnému.

      Ačkoliv doporučuji tuto variantu přechodné zemědělské stavby, nerad bych aby si neznalí čtenáři či náhodní chodci mysleli, že tyto stavby nelze předělat (samozřejmě až po úřední kolaudaci, pokud je nutná) na celkem slušně obyvatelné stavby pro dané dočasné účely. Po dožení se tato pomocná stavba stane zahradním pokojíčkem pro děti nebo sklípkem pro cokoliv ze zahrady. Naopak vzhledem k tomu, že povětšinou tyto stavby nemají nároky na nějakou infrastukturu (voda, elektřina) stimulují člověka myslet udržitelným způsobem co se týče provozu takového objektu. Tzn. člověk dělá taková technická opatření, která budou minimalizovat potřebu zdrojů vody, elektřiny, ale i odpadů a naopak pokusí se začlenit technologie, které mohou alespoň částečně pomoci jako solární elektřina a teplá voda, stavění ze slámy, dřeva apod.

      Prostě pobyt v této dočasné stavbě člověka donutí změnit myšlení o náročnosti života člověka na zdroje surovin a medií o jeho vzniklých odpadech apod. Nejkrásnější pak bývá nakonec poznání, že k opravdu šťasnému životu postačí opravdu pouze málo, aniž by se však musel sám označit za křováka či pračlověka. Neříkám zároveň že tato cesta nebude těžká – to pouto závislosti na dnešním systému je totiž hodné silné a i já to poznávám každým dnem, když řeším jak se postupně a dle možností z těch pout vymanit.

      Ale vím, že na to nejsem ve světě sám a jsou kolem mě lidé (např. toto forum), kteří mají podobné touhy a zkušenosti. A pokud budeme každý sdílet společně zkušenosti, řešení a nápady jak z toho ven, vím že spojením vědomostí zúčastněných dojdeme k cíli. Internet je jediná možnost jak toto dosáhnout a dokud funguje a není cenzurován je nutné jej využít k dobrému, ačkoliv je to defacto nástroj tmy a zla, který bude použit pro světlo.
      Stojím za názorem, že vše co člověk dělá musí sloužit všem ostatním ne jen pár vyvoleným k prospěchu. Tak trochu je to přirovnání mezi Windows a Linuxem (např. open office).
      Pokud by společenstvo lidí toto ctilo od začátku, nebyli bychom tam kde teď – v morálním a fyzickém úpadku.

      [hr]
      Pokud již v této fázi člověk hledá problémy namísto řešení a není nakloněn touze a poznání, že pro lepší svět není jiná cesta než omezení své spotřeby všeho (nikoliv však ztráty určitého dostačujícího komfortu) a života v souladu s přírodou, všem takovým vzkazuji : zůstaňte v životě tam, kde jste – vy nebudete ty změny k lepšímu schopni ani promyslet, natož uskutečnit a došlo by u vás k velkému zklamání !!!
      [hr]

      Ale další pozor pro skeptiky ! – Naopak díky této touze hledat a jít za souladem s přírodou nalezne zcela jiné pohledy na život, jiná poznání a schopnosti rozlišovat vše kolem sebe – jež ho posílí natolik, že bude naopak přitahován stále silněji na tuto cestu za světlem. Nakonec zjistí, že i potrava kterou je schopen získat behem roku z pozemku a uskladní ji na zimu mu dá co je třeba více než nablýskaná strava supermarketů. Peníze které se podaří ušetřit může použit opět pro dobré věci.

      3) varianta pozemku bez možnosti stavby čehokoliv ačkoliv je veden jako zemědělský

      Tak to můj případ. Ačkoliv zemědělský pozemek, úřady mi nechtějí do doby vyřízení změny ÚP povolit ani stavbu primitivní oplocenky (dřev. kůly ojeté lesnickým pletivem). Ačkoliv dnes je pozemek jen holé pole využívané k pěstování obilí místním agropodnikem. Taky jsem byl nepěkně překvapen (a získal a sdílím zkušenost pro ostatní) že není možné na určitém typu zemědělského pozemku postavit stavbu pro zemědělství a zkoušel jsem to i jako oplocení pro účely sadařské či školkařské. Tyto účely mi dokonce odmítl i odbor životního prostředí – od té doby si nedělám žádné iluze o schopnosti státní samosprávy obhajovat cokoli ohledně přírody, tak aby to bylo přínosem především pro samotnou přírodu……..

      Celá věc je o tom, že pokud si zastupitelstvo obce odsouhlasí špatně nebo záměrně formulované využití ploch v územním plánu, pak jakýkoliv úředník SÚ není ochoten a možná ani schopen dle stanov zákona odsouhlasit můj záměr prvotní “zemědelské stavby” definované dle stavebního zákona.

      Ale co, už nejednou jsem musel použít selský rozum v případech kdy zákony našeho státu jej jaksi v sobě neobsahovaly. I přes riziko kdy vím, že by mi úředníci mohli dělat problémy při pozdějším vyřizování změny ÚP, kterou mi obec odsouhlasila – půjdu do toho, že si tu oplocenku a dočasnou stavbu udělám i bez povolení. Je tu i další riziko, že mě místní lidi, kteří naopak vozí odpad ze svých stavbe a zahrad v okolí mého pozemku (s tím odbor ŽP NEDĚLÁ NIC !) prostě nahlásí a budou problémy s úřední mocí.
      Ale věřím, že mi světlo pomůže.

      Tyto věci se přeci jenom jednodušeji uskutečňuji v odlehlejších místech obce, ja jsem na okraji obce navíc v místech kde je rozhled do krajiny celkem dobrý, takže uvidíme.
      Každopádně budu stavět stavbu začleněnou do terénu, tak aby nevyčnívala a zbytečně nebyla vidět. Pozemek mám v mírném svahu. Pozemek jsem si vybral záměrně ve svahu, nesnáším rovinky – od dětství jsem vyrůstal v kopcích a lesech a na svahovitém pozemku se dají se zahradou dělat divy. Zvláště chci-li jít ve stopách permakultury a takový člověk jakým je horal Sepp Holzer – tak to je moje krev.
      Stavba bude jednuduchá a chci na ni ověřit možnosti levného a účelného stavění ze dřeva, hlíny a slámy s minimálním použítím i jiných dnes běžně dostupných stavebnin.
      Navíc zatím jsem neviděl nikde stavby s tepelnou izolaci ze slámy pod úrovní přilehlého terénu což je hodně velká výzva najít vhodnou technolgii výstavby. Ale mám to jednoduché, povoláním jsem stavař domů i cest a mám zkušenosti co můžu od hlíny, dřeva a vody čekat a jediné pro mě nové bude sláma, kterou mi zemědělci poskytnou z mého pole.

      Tzn. chci postavit spíše podzemní stavbu dokonale splývající s terénem, nerušící oko kolemjdoucího člověka avšak splňující základní komfort pro pobyt a práce na zahradě a svém velkém pozemku a taky ji provést tak abych i zimě mohl tuto stavbu obývat.
      Pokud mi to čas dovolí, chci to stihnout ještě letos postavit a budu se snažit sdílet informace a fotky z postupu zde v jiném vlákně.

      Stejně tak věřím, že všichni co zde pravidelně připívají budou čím dál více posyktovat své zkušenosti s věcmi které se běžně nědělají, neznají (např. Namu a její zkšenost s Agnihotrou apod.) či je člověk prostě jen vyzkoušel. A prosím uvádět jak špatné tak dobré zkušenosti – protože všechny tyto informace mohou posloužit ostatním, aby nemuseli sami zbytečně procházet něčím čim už prošel či objevil někdo jiný. Naopak chce to využivat zkušenosti jiných. Ty zkušenosti jiných je totiž čas, který tomu oni věnovali, ale naopak uspořený čas může dotyčný věnovat jiné činnosti, kterou on sám ovládá nebo má zájem dělat a pak stejně z ní poskytnout to samé – poznání a zkušenosti.

      Také hodně koketuji s myšlenkou zkusit větší realizaci RO pomocí fondů z EU, státní správy (hlavně schopných a otevřených starostů obcí) a samotných lidí, kteří mají zájem žít jinak. Ale tohle bude na dlouhou cestu a mnoho času to sežere než jen nastuduji a pozjišťuji možnosti. Na rovinu ale říkám, že toto lze při dnešním stavu společnosti provádět jen v odlehlejších obcích od větších aglomerací a pokud možno v průmyslem neposkvrněné přídodě. Předpokladem je totiž v takové RO naprosto převažující soběstačnost potravinová, energetická a také lidská kvalita. Neměl by takový projekt skončit na rozpadlých manželstvích a partnerstvích či jakékoliv závislosti na externích zdrojích od společnosti. Jednoduše řečeno, nebude to určeno lidem pro něž je stylem života mít každý rok nejnovější auto, o víkendech chodit do 3D kina pojídat popcorn s colou, být in ve společnosti, denně nakupovat nejnovější zboží apod. Myslím, že každý pochopí koho tím myslím.

      Naopak se v RO oživí původní význam rodin a vztahů mezi lidmi, naprostý návrat k přírodě avšak dnes již bez zbytečného návratu “zpátky na stromy”. Ono pokud by společnost šla dnešním konzumním a predátorským životem dále, brzy bychom na těch stromech stejně skončili. Jen je otázka zda ještě živí či ne.

    • #6181 Odpovědět
      Jenik
      Člen

      Jů, díky Petre za tvuj čas a informace.
      Jsem na fóru často, ale moc nepíšu (možná jako mnozí další). Co nejdřív to napravím. Tak zatím elán a sílu k dílu všem.
      *

    • #6182 Odpovědět
      petr
      Člen

      Pokud by jste někdo potřeboval základní informace ohledně územních plánu pro celou ČR, zde je odkaz. Není to úplně to co potřebujeme, ale pro základní orientaci zda je v obci platný ÚP by to mělo stačit.

      https://www.uur.cz/default.asp?ID=966

    • #6183 Odpovědět

      Existuji li seznam aktivnich RO v republice.Pokud ano jakim spusobem jsou registrovany.

    • #6184 Odpovědět
      Anonymní uživatel
      Neaktivní

      @Anonymous wrote:

      Existuji li seznam aktivnich RO v republice.Pokud ano jakim spusobem jsou registrovany.

      To jsem psal ja,sorry za chyby

    • #6185 Odpovědět
      petr
      Člen

      Koukni tady – mapa,
      ale zatím je to spíš smutné podívání.

      Mnohdy to zveřejněním souvisí i se soukromím. Jakmile se někdo zvěřejní, najde se hodně hyen, které jaksi neberou v potaz, že do těchto osad se správně chodí jen na základě jejich pozvání, nikoliv jako do ZOO na exotická zvířátka v kteroukoliv dobu.
      Většinou chtějí mít tito lidé z osad klid a čas na práci. Bez něj nelze něco budovat. Po zbudování, lze pak uvažovat i o občasných prohlídkách, ale to se většinou pak nabízí na jejich rodovém webu.

      Toto zachování soukromí lidé pochopí až v době kdy sami něco budují. Tak, tak je potom čas na výměnu zkušenosti po večerech na webu 🙂 .

    • #6186 Odpovědět
      petr
      Člen

      @Petr_ wrote:

      Obecně bych řekl, že tam kde je nižší úroveň infrastuktury státu, lze jednodušeji založit osady, ačkoliv tento konkrétní příklad je podnební extrém z pouště v Lybii.

      Ale řekněte, nepřipomíná Vám to něco ? – pilné včeličky……

      Ukázka jak se začíná v poušti – taky od ničeho 🙂
      ………………………..

      Moc radosti jako na počátku když jsem to poprvé viděl už nesdílím, ty nezelené kruhy totiž znamenají, že v tomto místě už člověk vyčerpal všechnu spodní vodu. Doufám, že jde o jen dočasný stav snížení stavu vody a příroda je schopna jej doplnit alespoň v mnohem delším časovém horizontu naproti tomu jak rychle tu vodu člověk přírodě odebral.

      Poznatek je ten, že jen jednostrané užívání zdrojů bez doplnňování (tvorba a udržování lesa na části pozemku) je jen cesta k zničení všeho. Příroda si časem zase poradí, ale ten daný člověk už to během svého života nestihne.

    • #6187 Odpovědět

      @kořen wrote:

      Zdravím všechny,já už jsem zkoušel žádat o stavbu zem.stavení.ale bylo mi řečeno,že nespadá do krajinného rázu,třebaže by to měla být malá dřevěná stáj do výše tří metrů .Mám totiž pozemek v CHKO.Takže nevím jak dál.

      Ahoj, podařilo se ti něco zjistit?

      K.

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 36 vlákna odpovědí
Odpověď na: legislativa a rodovy statek
Osobní informace:




46 − 41 =

Zvonící cedry Ruska | © 2020 Anastasia.cz - Všechna práva vyhrazena. | Ekoobchudek.cz

or

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

or

Create Account