Zvolené téma obsahuje celkem 8 odpovědi. Do diskuze (5 hlasy) se naposledy zapojil uživatel  namu a poslední změna proběhla před 9 roky.

  • Autor
    Příspěvky
  • #4322 Odpověď
     Anonym

    ČR patří v pěstování genetické kukuřice k evropským rekordmanům
    15. května 2008

    Česká pole dobývá geneticky modifikovaná (GM) kukuřice MON 810. Letos jí u nás vyroste až čtyřicetkrát více než v roce 2005. Celkově vzejde zhruba na 8000 hektarech. ČR tím patří k evropským rekordmanům.

    „Nárůst odhadují prodejci osiv,“ sdělila Právu Zuzana Doubková z ministerstva životního prostředí (MŽP), které patří k orgánům schvalujícím možné pěstování GM plodin v ČR.

    V zemích Evropské unie, tedy i u v ČR, je zatím povolena pouze kukuřice MON 810. Produkujte Bt toxin, čímž se stává odolnou vůči housenkám škůdce zavíječe kukuřičného. A u nás se jí daří. V loňském roce byla u nás GM kukuřice zaseta na 5000 hektarů, přitom v roce 2005 to bylo pouze na 207 ha.

    Z pohledu evropské i světové produkce GM plodin se tak se Česko zařadilo na špici. Loni ve světě obsadilo 18. příčku, v EU pak bylo třetí – předstihly ho jen Španělsko a Francie. Letošní rok zaselo GM kukuřici podle odhadů více než sto zemědělských subjektů. Nejvíce jí vzejde na Moravě a ve středních Čechách.
    Krmivo pro zvířata

    ČR se staví v rámci Unie, která je v názorech na nové technologie rozpolcená, spíše k jejich mírné podpoře. „Podle rámcové pozice ČR ke GMO, kterou přijal Výbor pro EU na vládní úrovni letos v lednu, bude ČR podporovat aplikace moderních biotechnologií pro účely výzkumu, průmyslové a zemědělské výroby pouze za předpokladu zajištění vysokého stupně ochrany zdraví a životního prostředí,“ uvedla Doubková s tím, že MŽP při rozhodování důsledně uplatňuje princip předběžné opatrnosti.

    Resort si nechal také zpracovat průzkum, kde GM kukuřice vypěstovaná v ČR končí. Ukázalo se, že zemědělci jej většinou zkrmí na svých farmách a dále ji dodávají na výrobu bioplynu a biolihu. V potravinářství se tato kukuřice nepoužívá. „Jako surovina pro výrobu krmiv končí i dovážená GM sója a kukuřice. Pravděpodobně jedinou potravinou z GMO v obchodech je sójový olej a ve výrobcích z Asie se může vyskytovat GM bavlna,“ řekla Doubková.

    Důkladná kontrola

    Pěstitelé, dovozci i obchodníci musejí označovat GMO a výrobky z nich, uchovávat dokumentaci v celém zpracovatelském řetězci. Nařizuje jim to evropská směrnice. Zákazník se informaci dozví po přečtení etikety na zboží. Nemusí tam být jen v případě, kdy podíl GMO ve výrobku činí méně než 0,9 procenta.

    Zdroj: https://www.novinky.cz

    [hr]

    Ekologické zemědělství a geneticky modifikované organismy
    6.4.2006

    Izolační vzdálenosti

    Izolační vzdáleností se rozumí vzdálenost mezi polem, na kterém je pěstována GM plodi­na, a pozemky ekologického nebo konvenčního zemědělství. Velikost stanovené izolační vzdálenosti je závislá na schopnosti křížitelnosti dané plodiny, pro cizosprašné rostliny (řepka, kukuřice) se vy­žadují větší izolační vzdálenosti. Menší izolační vzdálenosti jsou možné u samosprašných rostlin a plodin, u kterých se nesklízejí semena (řepa, brambory). Izolační vzdálenosti ale pouze mini­malizují přenos transgenu, nemohou zcela elimi­novat výskyt GMO v ekologickém zemědělství, a proto je nutné kombinovat izolační vzdálenosti s dalšími opatřeními. Mezi tato opatření můžeme zařadit:

    • pěstování odlišných druhů plodin,
    • organizační opatření (zajištění různé doby kvetení a sklizně plodin),
    • lapače pylu, bariéry přenosu pylu (křoviny, stromy),
    • ošetření osiv, aby se zabránilo jejich smíchá­ní, čištění sklízecích strojů, aby se předešlo neplánovanému šíření semen,
    • oddělená doprava a skladování.

    Od roku 2006 jsou národní pravidla koexistence v ČR upravena ve formě novely zákona o zemědělství, kam byl doplněn nový § 2i týkající se pravidel pro pěstování GMO. Pravidla koexistence mají následující podobu:

    • pravidla jsou právně závazná (§ 2i zákona 252/1997 Sb., o zemědělství), § 2i byl do zákona o zemědělství doplněn novelou č. 441/2005 Sb., platnou od 10.11.2005,
    • za porušení pravidel hrozí pěstitelům GMO pokuta až do výše 500 000 Kč,
    • pěstitelé GMO mají povinnost hlásit místa pěstování před vysetím i po vysetí místní zemědělské agentuře,
    • pěstitelé GMO mají povinnost informovat o záměru vysít GMO zemědělce hospodařící v okolí, stejně tak musí informovat sousední zemědělce i o vlastním vysetí,
    • místa pěstování GMO musí být v terénu vyznačena,
    • mezi pozemkem s pěstováním GMO a pozemkem ekologického zemědělce musí být dodržena izolační vzdálenost min. 200 m, v případě použití obsevů může dojít ke zkrácení izolační vzdálenosti na cca 140 m (100 m izolační vzdálenost + cca 40 m obsevu ne GM kukuřicí) ,
    • v průběhu roku 2006 byl zřízen registr půdy, na které se pěstují GMO, v rámci systému evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (systém LPIS),
    • pěstitel GMO má další povinnosti, především označit výsledný produkt jako GMO, uchovávat údaje o pěstování a dalším nakládání s GMO.

    Co hrozí ekologickému zemědělci v případě kontaminace GMO?

    V případě kontaminace hrozí ekologickému zemědělci následující postihy:

    • ztráta certifikátu na bioprodukci
    • pokud ekozemědělec nebude mít certifikát, že jeho produkce byla vyprodukována v souladu s pravidly ekologického zemědělství, nemůže svoji produkci na trhu označovat jako bioprodukci s označením „BIO“
    • dále ekologickému zemědělci hrozí správní řízení ze strany MZe pro porušení pravidel ekologického zemědělství
    • v rámci správního řízení může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč

    Z toho vyplývá, že za současné situace může být postižen ten, kdo škodu nezpůsobil, komu byla způsobena. Možnosti obrany ekologických zemědělců proti kontaminaci jejich produkce GMO jsou poměrně malé. V úvahu přichází kromě pravidel koexistence např. následující opatření:

    • podle § 10 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, musí ekologický zemědělec, který sousedí s pozemky v konvenčním zemědělství, přijmout nezbytná opatření, kterými sníží riziko škodlivých vlivů na jím ekologicky obhospodařované pozemky. Škodlivými vlivy je myšlena kontaminace pesticidy, minerálními hnojivy a dalšími chemikáliemi a jinými zakázanými látkami, včetně GMO.
    • V co možná největší míře se vyhnout krmivům s obsahem sóji. To je v současné době velmi komplikované, protože potřeba bílkovin v krmných dávkách hospodářských zvířat je kryta zejména sójou. Tento stav otevřel možnost pro širší využití méně používaných druhů luskovin, např. pro bob obecný, který je významným zdrojem bílkovin a využívá se téměř výhradně jako krmná plodina. Navíc jde o plodinu vhodnou do ekologického zemědělství, z agronomického hlediska patří mezi plodiny s vysokou předplodinovou hodnotou, která je dána množstvím zanechaného dusíku, příznivým vlivem na strukturu půdy a fytosanitárními účinky. Navíc u nových odrůd bobu (00 – dvounulové odrůdy bobu) výrazně klesá obsah antinutričních látek (taninu a vicinu). Další možností je využití hrachu nebo lupiny.
    • Farmář musí mít jistotu, že v krmivu, které chce nakoupit, není GMO. Proto by si měl vždy od dodavatele krmiv vyžádat písemné potvrzení, že dané krmivo neobsahuje GMO. Absenci GMO může dodavatel krmiv nebo ekologický zemědělec doložit také laboratorním rozborem.

    Vztah ekologického zemědělství a GMO od 1.1.2009
    Jak je uvedeno výše, zákaz GMO v ekologickém zemědělství vychází z evropské legislativy ekologického zemědělství, z nařízení Rady (EHS) 2092/91. Dne 20.7.2007 vyšlo v Úředním věstníku EU zcela nové nařízení o ekologickém zemědělství, nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91. Nové nařízení vstoupí v platnost od 1.1.2009.
    Podle nového nařízení i nadále nelze používat GMO v ekologickém zemědělství. Nejdůležitější změnou je, že nové nařízení stanovuje limit příměsí pro náhodný a technicky nevyhnutelný výskyt GMO v ekologickém zemědělství. Tento limit je stejný jako u konvenčního zemědělství (0,9%).

    https://www.mze.cz

    [hr]

    Pěstování GM plodin zamoří pole na 15 let
    14.10.2005

    Geneticky modifikované plodiny kontaminují krajinu i 15 let po té, co byly sklizeny. Takový je závěr studie vypracované vědci z britské Královské společnosti (Royal Society). Nejnovější poznatky dokazují, že není možné efektivně kontrolovat a regulovat použití GMO v zemědělství.

    Podle studie britské Královské společnosti pěstování GM plodin kontaminuje pole na 15 let. Autoři vládou podporované studie zkoumali pět lokalit v Anglii a Skotsku, kde byla pěstována modifikovaná řepka olejka. Během výzkumů vyšlo na jevo, že i po té, co se s pěstováním řepky přestalo a na pokusných plochách byly vysázeny obvyklé druhy plodin, kontaminace GM materiálem zůstala vysoká. Dokonce i po devíti letech byly na jednom metru čtverečním nalezeny v průměru dvě modifikované rostliny. Ještě po 15 letech obsahoval každý metr čtvereční jednu modifikovanou rostlinu. Přetrvávání GM osiva řepky olejky v půdě je podle odborníků závažným problémem.

    Zjištěné údaje překračují evropské limity pro přípustnou kontaminaci GMO. Značně se tak komplikuje možnost definice jasných pravidel pro koexistenci manipulovaných a konvenčních druhů rostlin. Vědci se domnívají, že z praktického hlediska to ani není možné. Přitom právě tato okolnost je zásadní překážkou pro schválení pěstování GMO v Británii.

    Pete Riley, ředitel GM Freeze, což je sdružení více než 120 britských spotřebitelských a ekologických organizací, komentoval výsledky studie slovy: „Stává se stále zřejmějším a zřejmějším, že pěstování GM plodin v Británii bude vyloučeno.“

    Zdroj: https://www.gnosis9.net

    [hr]
    Jak z toho ven? Stát se vegetariánem? Sice by to leccos vyřešilo, ale ne všichni se nacházíme na úrovni vědomí, umožňující nám se od masité stravy zcela oprostit. Bojkot GMO? Jako spotřebitelé při větším počtu zapojení vládneme určitou mocí výběru, pojďme toho využít. Jakub

    Průvodce spotřebitele: jak nakupovat potraviny bez GMO
    (poslední aktualizace: 17.11.2006)

  • #5883 Odpověď
     neon 
    Uživatel

    Jak z toho ven? Stát se vegetariánem?

    Pro vegetariána není přece GM situace o nic lepší. Obiloviny, luštěniny, oleje jíme taky. A pokud zůstane pole zamořené na 15 let, tak se to stejně dostane všude 🙁

  • #5884 Odpověď
     Jakub Sedlář 
    Klíčník

    Jasně, já jen, když je člověk vegetarián, tak už přeji jenom má nějaké povědomí o skladbě stravy a hlídá si, co nakupuje. Kvůli tomu jsem zvýraznil větu o cíli GM kukuřice pěstované u nás na zkrmování zvířat.

  • #5885 Odpověď
     namu 
    Uživatel

    Krysy krmené geneticky změněnými rostlinami mají zmenšená játra, srdce, mozek.

  • #5886 Odpověď
     namu 
    Uživatel

    Jo, a ta kukuřice, tzv. „odolná“ proti housenkám, produkuje ve skutečnosti insekticid. Krávy, které to žerou, žerou tedy insekticid … no dobrou chut.

  • #5887 Odpověď
     Jenik 
    Uživatel

    Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR
    Letos došlo k výraznému poklesu ploch i počtu pěstitelů

    https://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/Seznam_pestitelu_geneticky_modifikovane_kukurice_v_CR

  • #5888 Odpověď
     namu 
    Uživatel

    Dekuji, to je dobra zprava. 🙂

    Pro ty, kdo to jeste nevideli: (o gentechnice)

  • #5889 Odpověď
     Jenik 
    Uživatel

    Navrhuji přejmenovat název tématu třeba na: GMO je u nás čím dál méně : )

  • #5890 Odpověď
     namu 
    Uživatel

    Připojte se k petici:
    (páč nechceme zmenšená játra, srdce, mozek a neplodnost)

    https://www.gmo-free-regions.org/stop-the-crop-action/cz.html

    Namu

Odpovědět: GMO se u nás daří!
Informace o Vás:




14 ÷ = 7

Zvonící cedry Ruska | © 2019 Anastasia.cz - Všechna práva vyhrazena. | Ekoobchudek.cz