Zvolené téma obsahuje celkem 1 odpověď. Do diskuze (2 diskutující) se naposledy zapojil uživatel  namu a poslední změna proběhla před 10 roky, 2 měsíci.

  • Autor
    Příspěvky
  • #4396 odpověď
     Anonymní uživatel

    Zatímco svět nervózně sleduje povstání v Íránu, jedno mnohem důležitější povstání prakticky přehlíží, i když jeho výsledek bude určující pro osud váš i můj.
    V hloubi amazonského deštného pralesa se ti nejchudší lidé planety postavili těm nejbohatším, aby bránili ekosystém, bez něhož nikdo z nás nemůže žít. K vítězství nad ropnými koncerny měli jen dřevěné oštěpy a morální sílu – a přesto, alespoň zatím, vyhráli.
    Tohle je příběh, jak se to stalo – a jak bychom jejich boj měli vnímat: Peruánský pravicový prezident Alan Garcia počátkem letošního roku prodal nadnárodním ropným koncernům práva na průzkum, kácení a těžbu takřka na 70 procentech peruánské Amazonie. Garcia totiž považuje prales za mrhání zdroji a o tamních stromech se jednou vyjádřil s tím, že tam „miliony hektarů dřeva leží ladem“.
    Garciův plán měl jen jednu malou chybičku: nepočítal s původními obyvateli, kteří v Amazonii žijí. Byli prvními obyvateli Ameriky, prvními obětmi genocidy už od dob příchodu konkvistadorů. Jsou slabí, nemají střelné zbraně, sotva kdy viděli elektřinu. Vláda se neobtěžovala se s nimi radit: co by jí přece tlupa indiánů mohla udělat?
    Původní obyvatelé ale viděli, co se po příchodu ropných firem stalo jinde v Amazonii. Occidental Petroleum nyní před americkými soudy čelí žalobě za to, že za dobu svého působení v Amazonii v letech 1972 až 2000 vypustila v oblasti na devět miliard barelů toxického odpadu. Sandi Mucushua, duchovní vůdce oblasti, kterou naftaři označují jako Block (12A) B, před dvěma lety konstatoval: „Mí lidé jsou nemocní a kvůli firmě Occidental umírají. Vodu v našich potocích už nelze pít a už nemůžeme jíst ryby z našich řek a zvířata z našich lesů.“ Firma jakoukoli odpovědnost popírá, prý „nemá žádné údaje o negativním dopadu na zdraví domorodých společností“.
    V ekvádorské části Amazonie nezávislé vyšetřování prokázalo, že jedovatý odpad pocházející zřejmě od koncernu Chevron-Texaco způsobil smrt nejméně 1401 lidí, převážně dětí, v důsledku rakoviny. Když se reportér BBC Greg Palast s těmito údaji obrátil na právníka koncernu, dostalo se mu odpovědi: „Copak to jsou jediné případy rakoviny na světě? Kolik případů rakoviny u dětí máme ve Státech? Musejí nejdřív prokázat, že za to může naše ropa, což je ale naprosto nemožné.“
    Lidé Amazonie ale nechtějí své pralesy vykácené a zem otrávenou. Proto potřeba původních obyvatel uchránit svůj životní prostor souzní s vaším zájmem o ochranu vašeho životního prostoru. Deštné pralesy inhalují značná množství skleníkových plynů, které tím odstraňují z atmosféry. My je ale kácíme s takovou rychlostí, že tím každoročně o čtvrtinu zvyšujeme lidmi způsobené emise uhlíku – více než všechny vlaky, letadla a automobily dohromady. A je pak ještě dvojnásobně horší, když pralesy kácíme kvůli fosilním palivům pod nimi, neboť tak zahříváme planetu ještě víc. Garciův plán tedy předpokládal proměnu Amazonie z přírodní klimatizace v planetární požářiště.
    Proč to dělá? Reagoval na silný tlak z USA, které po jeho vládě v rámci dohody o svobodném obchodu žádaly větší „otevřenost“, i na příkazy Mezinárodního měnového fondu, který si platíme ze svých daní. V Peru se navíc objevila obvinění, podle nichž vládní stranu APRI motivují i úplatky naftařů. Několik Garciových spolupracovníků se podařilo nahrát, když mluvili o tom, jak svým kumpánům prodají Amazonii. „Vláda dávala naše přírodní bohatství nejnižším nabídkám,“ podotkl šéf parlamentní vyšetřovací komise Daniel Abugattas. „Není to ve prospěch Peru, ale jen prezidentových přátel.“
    Původní obyvatelé proto nebránili jen sebe, ale i nás. Svými těly a s dřevěnými zbraněmi zablokovali řeky a silnice, aby zabránili naftařským společnostem provézt cokoli tam i zpět. Obsadili část jediného peruánského plynovodu. Jejich vůdci vydali prohlášení: „Budeme bojovat spolu s našimi rodiči a dětmi o správu nad pralesem, za záchranu života na rovníku a na celém světě.“
    Garcia zareagoval vysláním armády. Vyhlásil v Amazonii „výjimečný stav“ a zrušil prakticky všechna ústavní práva. Vojenské vrtulníky začaly do demonstrantů střílet a desítky jich zabily. Původní obyvatelé ale neutekli, i když riskovali své životy. Jeden z jejich vůdců, Davi Yanomani, vysvětlil prostě: „Země nemá cenovku. Nelze ji koupit, prodat nebo za něco směnit. Je velmi důležité, že bílí lidé, černí lidé a původní lidé bojují pospolu za záchranu života v pralese a na Zemi. Pokud bychom nebojovali společně, jaká budoucnost by nás čekala?“
    A pak se stalo cosi mimořádného. Původní obyvatelé zvítězili. Peruánský Kongres zrušil zákony, které ropným společnostem povolovaly těžbu, a to poměrem hlasů 82 ku 12. Garcia byl přinucen se omluvit za své „závažné chyby a zveličování“. Účastníci protestů vítězství oslavili a vrátili se do svých domovů v hloubi Amazonie.
    Jistě, ropné koncerny se přeskupí a vrátí se, zvrátit nynější vítězství rozumu pro ně bude ale už těžší. Lidské bytosti přitom potřebují přijmout více takových rozhodnutí: nechat fosilní paliva pod zemí a nechat deštné pralesy stát. Nynější dunění v džungli je totiž bojem, který vedeme i my ostatní. Dovolíme malému počtu bohatých, aby získali krátkodobý zisk ze spalování surovin na úkor naší kolektivní schopnosti přežít?
    Pokud si myslíte, že přeháním, pak si poslechněte předního světového klimatologa, profesora Jima Hansena, jehož předpovědi se potvrdily už mnohokrát. „Stručně a jasně, pokud spálíme všechna fosilní paliva, zničíme planetu, jak ji známe,“ říká. „Nasměrujeme planetu na cestu bez ledu, s hladinami oceánů o 75 metrů vyššími, než jsou dnes. Pobřeží budou neustále prožívat katastrofy. Jedinou neznámou je doba, za kdy roztaje veškerý led.“
    Jistě, fosilní hlupáci budou argumentovat, že jedinou alternativou spálení zbytků zásob ropy a zemního plynu je způsob života ne nepodobný životu lidí z Amazonie. Nicméně hned vedle Peru můžete najít zcela odlišný, environmentálně rozumný model. Ekvádor je chudá země s velkými zásobami ropy pod deštnými pralesy, ale její prezident Rafael Correa navrhuje cosi zcela jiného, než Alan Garcia. Oznámil, že nechá největší naleziště ropy pod zemí, pokud mu zbytek světa pokryje 9,2 miliardy dolarů, které by za její prodej Ekvádor utržil.
    Jestli nezačneme akceptovat podobné alternativy, ztratí nynější vítězství indiánů v Amazonii smysl. Na tamním boji je přitom cosi vzrušujícího a zahanbujícího zároveň. Lidé, kteří nemají nic, se postavili ropným koncernům. My máme všechno, a přesto většina z nás jen schlíple a pasivně postává a přitom tankuje plné nádrže ukradenou naftou, aniž by myslela na zítřek. Lidé z Amazonie nám ukázali, že jsou připraveni bojovat za záchranu našeho ekosystému. A co my?

    Johann Hari
    Autor je britský publicista, přispívá do deníků The Independent, The Guardian a dalších, text byl publikován na johannhari.com
    Převzato z Literárních novin

    Zdroj: czechfp.cz

  • #6229 odpověď
     namu 
    Člen

    Velmi si vážím všech lidí na světě, kteří žijí pro svobodný život, podporují jej myslí i akcí. Co se týče lidí žijících na vzdálených místech od nás, nezbývá mi většinou nic jiného, než je podpořit meditací, modlitbou. Což je též účinné!

    Myslím si, že většina našeho činného snažení by se měla soustředit na události, které probíhají u nás. V naší vsi, v našem okrese, státě, v Evropě. Tady známe řeč a tady můžeme působit.

    V bývalé DDR se mocnáři rozhodli,, že se budou prodávat jezera .. která do té doby patřila všem.
    Uměle se pomocí medií vytváří panika z neexistující prasečí chřipky.
    Počasí v Evropě není hříčkou náhody, je tak úmyslně vytvářeno.
    Skot je likvidován a ubíjen jedovatými očkovacími látkami proti taktéž neexistující katarrální horečce – s tím výsledkem, že ty jedy jsou ted i v mase a mléčných výrobcích.
    Banky v Evropě, ačkoliv mají peníze od státu, na nich úmyslně sedí a nedávají podnikům průběžné kredity, čímž firmy krachují a likviduje se tak evropský průmysl.
    ČEZ bere peníze, ale málo se stará o udržování eletrických sítí – a když kvůli větříčku vypadne proud, nikdo Vám nedá odškodné. To samé kanalizace a vodní komunikace – podzemní roury nejsou dostatečně obnovovány a spravovány, takže při běžných mrazech praskají a obyvatelstvo je bez vody. Tyto životně důležité sítě, patřící dřív národu, „naše“ vláda prodala za babku nezodpovědným individuím, kteří sklízejí co nezaseli a nezasévají pro další generace. Až z toho dostanou na poplatcích co se dá, do své vlastní kapsy, pak zřejmě shnilé sítě opět prodají státu, který je bude smět z danových peněz za miliardy obnovit.
    a tak dále.

    Pokud si myslíte, že nemůžete nic dělat, tak se aspon informujte a informace šiřte dál.

    Ale budte dobré mysli a zároven žijte směrem ke krásným vizím budoucnosti. Negativními zprávami se člověk nemá nechat emocionálně rozhodit – tyto vezměte prostě jen na vědomí. City a emoce vložte do svého života s přírodou, se svými blízkými.

    hezký den, Namu

    https://www.svoboda-media.cz/filmy.html

Odpověď na: Boj o Amazonii, který by měl inspirovat celý svět
Osobní informace:




− 2 = 1

Zvonící cedry Ruska | © 2019 Anastasia.cz - Všechna práva vyhrazena. | Ekoobchudek.cz

or

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

or

Create Account